Ochrana břehů v ČR

Autoři:   Ing. Marcela Pavlíková, Ph.D., Ing. Vít Doležel, Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.,

Botanický ústav AVČR, v.v.i., oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie, Lidická 25, 602 00 Brno

 

Poděkování: Tato práce vznikla v rámci projektu NAKI III DH23P03OVV063 Autonomní systémy pokročilých a přírodě blízkých opatření pro režim péče a zlepšení kvality vody v památkách zahradního umění

 

Ke stabilizačním metodám inženýrské biologie by se dala přiřadit našimi předky využívaná, nyní téměř zapomenutá, pracnější, ale přirozenější technika blízká přírodě, zvaná haťování, která se do ČR nyní začíná vracet. K tomuto typu stabilizace břehu se využívají dřeviny, které si rozumí s vodou – snáší vláhu a zamokření. Technické informace k haťování svahů a zřizování haťových drénů uvádí RNDr. Schröfel – Technicko-biologické způsoby stabilizace terénu a diskutuje různé dřeviny:

 

Líska obecná nemá zvláštní nároky na vláhu, roste i na vysychavých podkladech. Zaplavení snáší krátkodobě, trvalé zaplavení stagnující vodou nesnáší. Kořeny jsou povrchově rozložené (Šlezingr, 2007). Topol bílý snáší dobře pokles hladiny spodní vody, je odolný proti dlouhotrvajícím záplavám, snáší dobře zamokření půdy. Kořenový systém sahá do hloubky. Tvoří velmi silné kořenové výmladky. Topol černý vyžaduje velké množství vláhy v půdě, voda však nesmí být blízko povrchu a ne stagnující. Dobře snáší vzestup hladiny nad půdní povrch při záplavách. V době vegetace vydrží být zaplaven až 50 dní. Topolu osika se daří na půdách s vysokou hladinou proudící spodní vody, pokud má nedostatek živin, snáší i stagnující vodu. Záplavy mu však nesvědčí.

S břehovou zónou a s vodními toky a nádržemi je spojovaná Olše lepkavá. Na kořenech byly pozorovány hlízky se symbiotickými bakteriemi. Je náročná na vláhu v půdě a vyskytuje se i na stanovištích s hladinou půdní vody trvale na půdním povrchu. Záplavy v době vegetačního klidu nevadí, ale v době růstu snese záplavy jen krátkodobě. Další dřevinou spojovanou s vodními toky je vrba křehká a vrba poříční. Vrba poříční je využívaná pro ochranu konkávních břehů toků, okrajů balvanitých skluzů, i jinak vodním proudem namáhaných částí koryta toku, dále k ochraně břehů údolních nádrží proti abrazi (Šlezingr, 2007). Využití vrby ke stabilizaci břehů doporučují Simon, Tichá, Rambousková, 2017. Vrbové aplikace jsou uváděny v Českém Těšíně, na Zákolanském potoce – v Noutonicích a dále v blízkosti vodního mlýna Slup – povodí Moravy – Dyjsko-mlýnský náhon (https://letris.wixsite.com/hatovani).

 

Reference:

Simon, Ondřej; Tichá, Kamila; Rambousková, Kateřina a kolektiv (2017): Metodika podpory perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), str. 194 kap. 10.4.1.3 RNDr.

RNDr. Jan Schröfel - Technicko-biologické způsoby stabilizace terénu

ŠLEZINGR, M.; ÚRADNÍČEK, L. Stabilizace břehů. FAST VUT. FAST VUT. Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering, Institut of Water Structures: FAST VUT BRNO, 2007. 210 s. ISBN: 978-80-7204-550- 1